Silver

Silver je zatím spokojený. Platí o něm známé, trochu pozměněné
pořekadlo – „Když něco vypadá jako špic, když to je špic, tak se to i
chová jako špic“.
Vychází se všemi, až na to kotě, co číhá na sekačce a přemýšlí,
jestli se té sněhové koule bát, zakousnout anebo se začít kamarádit.
S Fabiánou se zatím znají jen „přes dveře“, tam to bude na delší dobu.
Stávkující nožičky z procházek kolem útulku už neplatí. Když je
navolno, běhá jako fretka. Jen po připnutí na vodítko „hodí kotvu“.
Asi špatná zkušenost při odchytávání, když ho městská policie
možná příliš táhla na vodítku namísto toho, aby ho nesli v náručí.