Liga na o​chranu zvířat

Když k nám přišel, nebyla to s ním lehká cesta. Zkoušel naše hranice, testoval naši trpělivost… ale s každým dalším dnem si nenápadně získával kousek našeho srdce, až si ho nakonec získal úplně celé.

Každé ráno si nás vítal vysokými výskoky a chtěli si nás pusinkovat

Měl si obrovské štěstí na člověka, který tě venčil – spolu jste objevovali svět, poznávali nové vůně, cestičky a prožívali chvíle, které pro Hudsona znamenaly víc, než by slova dokázala popsat.

Miloval jídlo, ale jen to, které mu chutnalo – byl to požitkář. Občas nás tím dost potrápil, protože trefit se mu do chutě nebylo jednoduché

Hudson byl náš velký bojínek (hlavně na silvestr) s ještě větším srdcem. Protože jakmile si ho člověk získal, tak by se pro něj Hudson rozdal.

Teď už doufáme, že někde za duhou běhá po zelených loukách, s plnou miskou a větrem v kožichu… Že ho nic netrápí a že tam nahoře potkal i ostatní, kteří nás opustili…a hlavně psí holčičky, které miluje… miloval…

Navždy náš kamarád.

Navždy v našich srdcích.

Osudnou se mu stala torze žaludku