BON

 

Dobrý den,
s Bonem posíláme pozdrav. Doma jsme mu dali nové jméno Dasty, je mu to ale jedno, protože je úplně hluchý, také má  velké problémy zorientovat se ve svém domově, protože má šedý zákal, je to velké zlatíčko, chodi za námi jako magnet. Bojí  se,  abychom mu neutekli. KdyŽ je doma sám, musí mít plÍnu, čurá  všude, nejdříve jsme se mu to snažili vysvětlovat, dnes už bohužel víme, že za to nemůže.
Zarazilo nás, že nadměrně pije a tak jsme navštívili veterin.
Tak nějak jsme tušili, že má Bon (Dasty) už svůj věk a asi s námi dlouho nebude, ale doufali jsme, že to bude nějaký rok, bohužel dnes víme, že nějaká výší moc nám vnukla myšlenku Bonovi podat ruku a dát teplý pelíšek, aby mohl v klidu přejít za duhový most.
Má toho opravdu hodně. Jeho špatná chůze není způsobená špatnými klouby, tak jak jste se domnívali, ale podle rengenu má skříplou míchu, podle vet asi od nějakého debila dostal lopatou nebo násadou a tím mu poškodil páteř. Neurologicky problém mu znemožňuje lépe chodit. Z této příčiny mu nervy tlačí na střeva a močový měchýř a proto neovládá hygienu. Rentgen odhalil další vážnou chorobu a to drobné  skvrny na plicích (možný počátek rakoviny), podle krve chronické selhání slinivky břišní  (veter. dieta), a aby nechybělo, tak mu nefungují ledviny. Má  toho chudáček opravdu hodně. Moc si vážíme přístupu p. doktorky, která mi upřímně řekla, že z lékařského hlediska, můžeme podstoupit léčbu jako chemoter., infuze atd., ale pro pejska to bude psychický náročné a dojdeme ke stejnému výsledku vzhledem k tomu, že jeho čas se krátí. Rozhodli jsme se ho nechat v klidu a uděláme vše, aby byl šťastný a navzájem se užít. Podle vet tak 3 až 6 měsíců, ( přejeme si, aby to bylo déle  ), budeme mu dávat tišící léky, aby neměl bolesti.
Je mi jasné, že útulky nemají možnosti zvířata vyšetřit podrobně , ale to, že je hluchý a má šedý zakal bylo zřejmé během chvilky s pejskem, možná aspoň o tom jste nás mohli informovat. Nemohli bychom mu udělat to, že bychom ho vrátili, přesto, že ta možnost  existuje. Pro nás to nebyla vhodná volba, ale pro Bona(Dasty) to je to nejlepší, že jsme ho vytáhli z klece v útulku, kdo ví, co se mu v životě  dělo a čím vším musel projít. Uděláme maximum, aby se netrápil a byl šťastný. Je opravdu zlatej, i když neslyší a je s ním těžká komunikace. Chodíme na procházky do lesa, přesto, že ho nožičky neposlouchají, tak šlape jako pašák . Když se potká s našimi kočkami, tak se dokáže i rozběhnout, ale to se nám nelíbí, protože kočky se ho začínají bát a to se mu snažíme rázně vysvětlit, že toto ne. S naší fenkou  už je kamarád, i když ani ji se ze začátku nezamlouval a dělala ofuky.
Přes svou nemoc, je velký zlatíčko, naše cesty se zkřížily, jeho odchod bude pro nás jednou bolestný, ale aspoň pozná lásky plný  domov.
S pozdravem Bon (Dasty)

Přílohy