20.5.2019
Už víckrát jsem Vám chtěla poslat fotky ale jak máme malou, tak je člověk tak vyřízenej, že je rád když se vyspí 😀 Austin je úplnej pohodář. Naučil se i venku běhat na volno a přiběhne na zavolání. I když ze začtku to ale bylo trošku nervový peklo, když jsem ho v horkým létě a v 8 měsíci těhotenství chytala po polích 😀 Ale nikdy neutekl úplně tak abych ho třeba neviděla nebo žeby se nenechal chytit, to ne.teď už to ale zvládá na jedničku a naučil se i ignorovat lidi na kolech , ze kterých byl dost na nervy a utekl před nimi třeba i doprostřed pole, kde se mi schoval v řepce 😀 Naučil se taky základní povely a dost rád je, za motuivující kus piškotu nebo kus sušeného kuřecího, provádí. Abych nepěla jen chválu…zřejmě stižen mamonem několikrát vyžral kočkám misku s granulama, kterou jsem schálně dala na okno,kde nemá přístup. Kupodivu mu z toho nic nebylo – a to jsem měla dost nervy. Jen kočky to nelibě nesly. Smalou funguje úplně bezvadně. Pasoval se na čističe hlavy a obličeje, takže ne jen, že je malá po ránu umytá ale taky i učesaná. Dále taky na hlídače a kontrolora hraček. Fotky Vám pošlu na víckrát. Jen nechápu,jak se tak velkej pes může smrsknout pod plastovou židli. Na té jedné fotce vypadá jako malej teriér 😀 A na té,co leží pod stolem , tak tam kočkám zkonfiskoval myš a pak dělal, e o ničem neví 😀
Dobry den
Dobré ráno.
Dobry den.
Tak pomalu seznamuji Austinka s okolím. Včera jsme byli na velké procházce. Mezi poli a v lese byl velmi spokojený. Na vodítku ho lze ovládat jedním prstem. Horší to už bylo, když jsme došli k civilizaci, kde jsou auta, chodníky, lidi a všeobecně rušno. To začal tahat docela úporně. Není si v takovém prostřední zatím vůbec jistý a má tendenci lehce panikařit. Nicméně jsme to zvládli dobře, vybrala jsem trasu, kde potkáme méně lidí a skoro žádná auta, ale určitý úsek byl nucen překonat (přecházení silnice, kolem jedoucí auto, na protějším chodníku neznámý pes). Zvládl to dobře 😊 . Za celou procházku ho ani jednou nenapadlo, že by se otočil a chtěl jít zpátky domů. V lese jsme si dali přestávku a Austin se jal demolovat kládu, na které jsem seděla. Ale aby se nenadřel, tak si k tomu lehl 😂 Ostatně vleže doma i pije. Při setkání s jinými lidmi se také zatím lehce vyplaší, i když už je třeba jednou viděl. Dnes se lekl pekařského auta, protože dělalo větší hluk. Nicméně jsem ho donutila sednout si, v dostatečné vzdálenosti od toho extrémně nebezpečného vozu, a pozoroval ho. Zjišťuje, že se není čeho bát. Myslím, že za chvilku mě už sám bude tahat ven😊 Asi mu dost i pomáhá, že může sledovat dění venku přes balkonové dveře. Silná vichřice nám vyvalila branku a je tedy vidět na chodník i silnici.Aspoň do doby než budeme dělat kompletně nový plot.
Celkově se Austinek dost zlepšil. Ráno chodím ven do přístavku na kávu. Když jsem došla zpátky domů, dokonce mě vítal s mávajícím ocáskem.😊
Přidávám foto ze včerejší procházky a zase dám vědět, jak se Austinkovi daří.
P.S.: Dnes konečně vylezla třetí kočka zpoza naskládaných dřev,co máme vedle krbu. Taky zjistila, že se nemusí bát, ale chodí kolem Austinka pořád výhružně naježená, aby asi věděl, kdo je tady kápo. Austinek ji ostentativně ignoruje. 😃
Dnes jsem už musela vysát. To dal naprosto s přehledem, žádná panika s vytřeštěnýma očima se nekonala. Nechla jsem ho prozkoumat vypnutý lux a když jsem ho zapla, jen ho pozoroval a pak se naprosto v klidu přemístil do předsíně odkud mě a vysavač pozoroval. Vysála jsem mu i deku, tak jak si přišel lehnout, nevěřícně ji očuchávala. Asi jestli jsem mu ji nevyměnila nebo co
